Smart UV Sterilizátor
Váš mobilní telefon má nejméně
7x více bakterií než vaše toaleta.
Pokud jsou bakterie, viry a prvoky vystaveny germicidním vlnovým délkám ultrafialového záření, nemohou se množit a dále infikovat člověka nebo zvířata.
Ultrafialové (UV) světlo je forma světla, která je pro lidské oko neviditelná. Zabírá část elektromagnetického spektra mezi rentgenovými paprsky a viditelným světlem. Slunce vyzařuje ultrafialové světlo ale velkou část z toho však absorbuje ozonová vrstva Země.
Důležitou vlastností UV světla je, že specifický rozsah jeho vlnových délek – mezi 200 a 300 nanometrů (miliontiny metru), je její ověřena jako germicídnosť – což znamená, že je schopná inaktivovat mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry a protozoa. Tato schopnost umožnila rozsáhlé přijetí UV záření jako ekologického (bez chemikálií) a vysoce účinného způsobu dezinfekce až sterilizace a ochrany před škodlivými mikroorganismy.
Dezinfekce pomocí UV-C světla je běžnou praxí od poloviny 20. století, kdy Nielsovi Finsenovi byla udělena Nobelova cena za použití UV světla v boji proti tuberkulóze. Dnes i nemocnice a laboratoře používají UV záření, na dezinfekci a sterilizaci svých zařízení.
Teplo telefonu umožňuje bakteriím setrvat aktivní a dále se rozmnožovat. UV-C světlo proniká do buňky, narušuje jejich DNA nebo nukleové kyseliny virů a zabíjí patogeny.
Stejně důležité je, že naše UV-C světlo se nezahřívá, takže i když je mimořádně účinné při ničení bakterií ale vůbec neublíží vašemu telefonu.
Existují tři kategorie vlnových délek UV světla: UV-A, UV-B a UV-C. Vlnová délka UV-C je germicidní. UV-C využívá ultrafialové záření s krátkou vlnovou délkou (kratší než UV-B a UV-A, které NEJSOU germicidní). Dozvíme se jak!
UV-C je ultrafialové světlo s krátkou vlnovou délkou, které narušuje buněčnou DNA nebo nukleové kyseliny virů. Při poškozené DNA bakterie odumírají, protože nemohou fungovat ani se dále množit. UV-C může dokonce neutralizovat „superbakterie“, u kterých se vyvinula rezistence na antibiotika.
Vysoká energie spojená s UV zářením s krátkou vlnovou délkou, především při 254 nm, je absorbována RNA a buněčnou DNA. Tato absorpce UV energie vytváří nové vazby mezi sousedními nukleotidy a vytváří dvojité vazby nebo dimery. Dimerizaci sousedících molekul, zejména thyminu, je nejběžnějším prokázaným fotochemickým poškozením. Tvorba mnohých tymínových dimerů v genomu (genetickém základě) bakterií a virů zabraňuje jejich replikaci a neschopnosti dále infikovat.